Proč některé celebrity milují svou mezeru mezi zuby

Stojíte před zrcadlem, hledíte na svou úsměv a všimnete si té malé mezery mezi předními zuby? Mnozí z nás se cítí nejistě - myslíme si, že to vypadá neúplně, že bychom měli něco s tím udělat. Ale co kdybychom vám řekli, že tato mezera je vlastně známkou přirozené krásy? A že mnoho světových celebrit ji nejen nechce skrýt, ale naopak ji oslavuje?

Mezera mezi zuby není vadou - je značkou identity

Mezera mezi zuby, nebo v odborném jazyce diastema, není chyba vývoje, ani důsledek špatné péče. Je to přirozená variace lidského těla, stejně jako vysoký růst, tmavé vlasy nebo freckles. U některých lidí se vyskytuje kvůli genetice, u jiných proto, že zuby jsou menší než čelist, nebo proto, že jazyk během dětství tlačil na přední zuby. V mnoha kulturách byla diastema považována za znamení štěstí, krásy nebo dokonce duchovní síly. V Africe, například v Nigérii, je mezera mezi zuby tradičně považována za přitažlivou a dokonce známkou původu.

Dnes se to změnilo. Váš zubař vám může nabídnout orthodontické zařízení, kompozitní plnění nebo korunky, aby mezaru „opravil“. Ale co když to není potřeba? Co když to, co vnímáte jako vady, je vlastně vaše unikátní rys?

Celebrity, které nechají mezaru na svém místě

Nejznámější příklad je Madonna. V 80. letech, kdy se stala globální hvězdou, měla výraznou mezaru mezi předními zuby. Nikdy ji nechala zlikvidovat. Naopak, její úsměv se stal ikonickým. Mnoho fanoušků ji přesně proto milovalo - ne proto, že byla dokonalá, ale proto, že byla autentická.

Stejně tak Anna Kourníková, která v 90. letech získala světovou slávu nejen díky tenisu, ale i svému šarmantnímu úsměvu s malou mezerou. Nebo Vanessa Paradis, francouzská herečka a zpěvačka, jejíž mezera mezi zuby je součástí jejího neopakovatelného stylu - a to i po třiceti letech ve veřejném životě.

A co Elton John? V jeho případě mezara není jen estetický prvek - je to symbol jeho odmítnutí konformity. Když se ptáte, proč si tyto osoby nechaly mezaru, odpověď je jednoduchá: nechají ji, protože ji cítí jako část sebe sama. A to je silnější než jakýkoli ortodontický zákrok.

Proč se mezara stává trendy?

V posledních letech se mezera mezi zuby začala objevovat i v modě. V Japonsku se tzv. “yaeba” - přirozeně zakřivené, mírně překrývající se zuby - staly modelem krásy. V USA a Evropě se objevují „diastema-friendly“ kampaň od zubních laboratoří, které nabízejí umělé mezary jako modný doplněk - jako když si někdo dělá piercing nebo tetování.

Nejde o to, že by se lidé rozhodli pro „neideální“ zuby. Jde o to, že se přesouva z idealizovaného, homogenizovaného standardu krásy k přijetí rozmanitosti. Lidé chtějí být vidění jako lidé, ne jako modely z reklamy. A mezara mezi zuby je jedním z nejmenších, ale nejvýraznějších způsobů, jak to ukázat.

Je mezara zdravotním problémem?

Pokud je mezara výsledkem příliš velkého zubního oblouku nebo příliš malých zubů, obvykle nezpůsobuje žádné zdravotní potíže. Ale někdy může být spojena s jinými problémy - například s příliš silným vazivem mezi horními řezáky (frenulum), který může vést k odklonu zubů nebo problémům s řečí. Pokud máte mezaru a zároveň trpíte bolestí dásní, obtížemi při mluvení nebo kousání, je vhodné navštívit zubaře.

Nikdo vám ale nemůže říct, že mezara je „špatná“. Pokud nezpůsobuje žádné fyzické problémy, je to jen estetická vlastnost. A jako každá estetická vlastnost - je to vaše volba. Můžete ji nechat, můžete ji zmenšit, nebo ji dokonce zvětšit. Neexistuje jediný správný způsob.

Co dělat, když se cítíte nejistě?

Pokud mezara mezi zuby způsobuje vaši nejistotu, nejde o to, že byste měli něco „opravit“. Jde o to, abyste si s ní našli klid. Mnoho lidí, kteří se rozhodli nechat mezaru, říká, že se cítí svobodnější - nejen kvůli tomu, že neplatí za ortodoncii, ale proto, že přestali vnímat svou vlastní tvář jako „nedokonalou“.

Zkuste si položit otázku: Co bych měl změnit, kdybych měl možnost? A pak se zeptejte: Co bych ztratil, kdybych to změnil?

Mezara mezi zuby není něco, co je třeba skrýt. Je to malý, ale silný způsob, jak říct: „Jsem takový, jaký jsem.“ A v dnešním světě, kde se lidé snaží být všichni stejní, je to možná největší forma krásy.

Je možné mezaru vytvořit uměle?

Ano. V posledních letech se objevily i zubní techniky, které umožňují vytvořit umělou mezaru. Někteří lidé si nechají na přední zuby přilepit kompozitní materiál tak, aby vznikla mezera. Jiní si nechají vyrobit přechodné zubní placky s mezerou - jako modný doplněk pro večírek nebo fotografování.

Tyto metody jsou bezpečné, neinvazivní a většinou reverzibilní. Nejde o léčbu, ale o výraz. A to je důležité rozlišení. Pokud se rozhodnete pro umělou mezaru, nechcete „napravit“ něco - chcete vyjádřit něco.

Co říkají zubní lékaři?

Zubní lékaři v Brně, Praze i Ostravě v posledních letech čím dál častěji slyší věty jako: „Nechci to opravit - chci, aby to zůstalo.“ Někteří z nich dokonce vytvářejí vlastní „diastema-friendly“ koncepce - nejen pro pacienty, kteří chtějí mezaru nechat, ale i pro ty, kteří ji chtějí vytvořit.

Profesionální přístup je jasný: Pokud není mezara spojena s problémem, není to indikace k léčbě. A pokud je pacient spokojený, není to ani indikace k zásahu. Zdraví zubů není o dokonalosti - je o funkcionalitě a pohodlí.

Mezara jako výraz sebevědomí

Když se podíváte na ty, kteří mezaru mají a nechají ji, všimnete si jedné věci: nevypadají jako lidé, kteří se snaží být jiní. Vypadají jako lidé, kteří se přijali. A to je největší krása, kterou můžete mít.

Nejste jediný, kdo má mezaru. A nejste jediný, kdo se jí stydí. Ale když se podíváte na Madonnu, Eltona Johna nebo na tisíce lidí v Japonsku, kteří si ji nechávají, začnete vidět, že to není vadou. Je to značka. Značka, že jste člověk - ne perfektní obrázek.

Možná vám mezara mezi zuby dává ten malý, ale důležitý nádech individuality. A možná je to právě ona - ta malá mezera - která vás dělá unikátním.